Historie

       Obec Přestavlky je poprvé připomínána r. 1243, kdy se tu uváděl sezením Purkart se synem Zdislavem a r. 1250 s Olbramem a Vilartem. Ve 14. století tu byl farní kostel, jehož podacími pány byli předci Chlumčanských z Přestavlk, r. 1358 Vlach, od roku 1376 Racek, Jan a Petr, od roku 1389 Mikuláš, r. 1416 Jan, o šest let později Racek a v roce 1454 Jan s bratry. Na počátku 16. století zde sídlil Oldřich Lukavský z Hrádku. K roku  1527 vládl zdejší tvrzi Petr Cehnice z Říčan, který ji koupil od Lukavských z Hrádku. O necelé dvě desítky let později jsou uváděni jeho synové Jan a Šebestián. Roku 1617 koupil Přestavlky od Václava, který v okolí neblaze proslul pro mnohé výtržnosti, Vilém starší z Klenové. Od roku 1677 byla obec i zdejší panské sídlo v majetku chotěšovského kláštera. Zdejší fara zanikla již v 17. století.

        Zástavba vsi je rozdělena rybníkem do dvou celků. Na jedné straně se zámkem a návsí a na straně druhé s kostelem. Ve statku E5, položeném v blízkosti zámku, se uchoval roubený špýchar. Dominantou návsi je velká patrová zámecká stavba, jejíž předchůdcem byl dvůr chotěšovského kláštera. V čele hospodářského dvora stojí patrová zámecká budova se středním rizalitem a fasádou, členěnou lesénovým řádem. Střecha je  mansardová, interiér částečně sklenut. Nad zadním vstupem do objektu se dochoval znak chotěšovského kláštera, vročený do r. 1740, opatřený písmeny  C F S A C  (Chr. Fr. Schmiedl, abbas Chot.). Zámek byl. do současné podoby přestavěn nákladem probošta chotěšovského kláštera Krist. Fr. Schmiedla. Po zrušení kláštera dvůr se zámkem převzal Náboženský fond, od něhož přestavlcké zboží koupil r. 1822 kníže Thurn-Taxis. Obdélný hospodářský dvůr lemují přízemní hospodářské stavby z konce 18. a počátku 19. století, v zadní části s patrovou sýpkou.

        Středověký kostel sv. Petra a Pavla pochází z 1. poloviny 14. století a k roku 1384 je uváděn jako již farní. V barokním duchu byl upraven v letech 1680 - 1682 a r. 1685 nově zařízen. Poslední výrazná oprava, při které byla pozměněna fasáda s okny a zdvižen krov proběhla na počátku 19. století. Kostel je nevelká stavba s obdélnou lodí a užším trojboce uzavřeným presbyteriem se sakristií na jižní straně. K západnímu průčelí lodi s barokním štítem s volutovými křídly přiléhá druhotně přistavěná drobná předsíň s křížovou klenbou, kryjící gotický lomený portál, profilovanými pruty. Hlavní oltář s obrazem sv. Petra a Pavla je z poloviny 18. století. V hrazení přilehlého areálu hřbitova je vystavěna klenutá brána. U hřbitovní brány stojí zlidovělá socha sv. Jana Nepomuckého z období kolem poloviny 19. století, která původně stála před zámkem, a pamětní kříž s válcovým dříkem.

      Při silnici na Černotín stojí zděná boží muka s pilířem z čtvercového půdorysu s prolomenou nikou a dva pamětní kříže s kvalitně vypracovanými kamennými dříky.

           Lažany

Ves se připomíná k roku 1250. Koncem 15. století byla zastavena Mikuláši Vlachovi z Přestavlk. Ve století 17. byla připojena k chotěšovskému klášteru. Ves zanikla a byla zřejmě nově vysazena, což dokazuje parcelace usedlostí vzniklých po zrušení klášterního dvora, rozparcelováním hospodářských pozemků. Lažany leží 6 km od Chotěšova, pod lesnatým masivem Černých vrchů, nad kterými je vypínající se do kraje Křížový vrch (511 m n. m.). Na Horních Lažanech směrem na Dolní Lažany stojí dřevěná zvonička z roku 1889. Dolní Lažany, vzdálené asi  0,5 km, připomínají shluk čtyř někdejších usedlostí v okolí nevelkého rybníka. V hrazení jednoho statku se dochovala drobná zděná kaplička z roku 1905.